Kozí hřbety
Vyrazili jsme brzy ráno ze Špindlu a už něco málo kolem deváté jsme byli nahoře na vyhlídce u Kozích hřbetů. Trasa začala hnedka z prudka do kopce a vedla po takové silnici, poté jsme odbočili do lesa a tam začalo dobrodrůžo. Schody, které byly celkem vysoké, takže to byl docela záhul - dle mého, ty schody byly snad stavěné pro obry, protože normální krok opravdu nešel udělat - jeden schod to spousta energie, ale pak naštěstí začaly krásné výhledy, které mě hned rozněžnily. Hned, jak jsme vyšplhali nad stromy se nám rozkryla ta ůžasná krajina. Cestičky vypadaly jak pro trpaslíčky a byly velmi roztomilé.
Většinou to byly cestičky, ale místy schody ať už kamenné nebo železné. Vrchol se blížil. A výhledy hezčí a hezčí.
Nahoře na vyhlídce jsme se odměnili svačinkou a poté vyrazili směr Luční Bouda a dále na cestu česko-polského přátelství. Odtud je krásně vidět Velký a Malý stav.
Od kopečků jsme si na chvíli odpočinuli a šli celkem příjemnou pohodovou cestou.
Dále až na Špindlerovu Boudu a pak tradá do Špindlerova Mlýna. Což už byly cesty jen a jen z kopce, a to je pro mě snad horší než jít do kopce. Vše ůspěšně zdoláno a dorazili jsme zpět na parkoviště.
A uťapané nožky jsou na světě, ale zato skvělý pocit z výletu.
