Luž

20.06.2020

Sobotní výšlap začal vcelku dobře, počasí se umoudřilo, přestalo pršet a i výhledy byly mnohem lepší.

Na Luž jsem mířila úplně poprvé, ale naštěstí se statečným doprovodem, a to s kamarádkou, která má dva československý vlčáky. 

Vyrazily z Dolní Světlý z parkoviště po takové panelové cestě, která vede až k první křižovatce (hranice s Německem). Celkem pohodový výstup až k Chatě Luž. Asi 100m od chaty se nachází takové krásné jezírko, kde si každý vodomil přijde na své, jako ta Dryuška.

krásné jezírko pro chlupáče
krásné jezírko pro chlupáče

Potkaly jsme spousta cyklistů a teda absolutně jsme nechápaly, jak tam mohli vyjet. Část cesty už k vrcholu vede po kamenné cestičce a jelikož teď ty dny jsou vcelku upršené, tak to pěkně klouzalo. Každopádně nějak to vyšlápli a my naštěstí též.

Už jsme viděly rozhlednu, která je tedy bohužel momentálně zavřená, ale kousek od toho je místo kde je krásně vidět. Všechny ty kopečky a Bezděz a no prostě nádhera. 

... na větrné hůrce (vrchol Luž)
... na větrné hůrce (vrchol Luž)

Nahoře jsme málem odletěly, protože pěkne fučelo. Potkaly jsme tam partu kluků, kteří měli na batozích židle. Tak asi piknikovali i přes nepřízeň počasí. Pokochaly jsme se vyrazily zpět dolů.

No s pejskama je to vždycky sranda, jakkýkoli kopec dolů je celkem o život. Ale zdoláno vše v pořádku.

Na zpáteční cestě jsme potkaly spousta Němců, snad každý nás pozdravil “Hallo,” a jeden na nás spustil jak německy tak částěčně česky. Vyptával se kolik je malé Dryádě a jestli je to štěňátko a taky co je to za rasu. Odpověděly jsme a pán s ůdivem odpovídá:

“Oooo wolf, respekt, ... a STRACH. “ odpovídá s úsměvem.

Občas něco německy občas česky, ale moc příjemný pán. Rozloučili jsme se a šli zas každý svým směrem. Říkala jsem si tak, že se málokdy vidí někdo takový, kdo se naučí pár základních slovíček, aby se v dané zemi domluvil. O to víc mi bylo příjemný mluvit něco česky než blekotat něco v němčině. 

Pak už nám zbývalo jen pár desítek metrů k autu, a to byste nevěřili kolik srandy se dá zažít na takovém kousku. 

Drya se nám pořád zastavovala za zády a pak když jsem se otočila tak přeběhla na druhou stranu a já už dělala otočky a piruetky, abychom se z toho vymotaly. =D Takhle to bylo několikrát, pak jsem se nějak zamotala a no výbuch smíchu byl na světě. Nu což, legrace musí být. =D

Prostě vydařený výšlap s kopcem srandy. =D


Luž

Trasa 8,1 km • 2:54 hod

https://mapy.cz/s/legorobuju


© 2020 Terez na cestách (Tereza Malíková)
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky